Co se stane, když natočíte video v dobré víře pomoci druhým lidem

 

Po účasti na několika přednáškách, které organizoval YeahCoach jsem se rozhodla, že také vystoupím se svým příběhem.

Pečlivě jsem se připravovala a zvažovala každé slovo. Než jsem začala hovořit o hlavním tématu, a to o rakovině, musela jsem několika větami také říct, co tomu, že jsem onemocněla, předcházelo. Těch pár vět stačilo k tomu, že se lidé, kteří se nikdy osobně neviděli a jiní se zase vůbec osobně nemusejí, spojili. Těch několik vět vytrhli z kontextu a začali na mě chrlit jed v podobě zlých slov a napadání.

Počítala jsem s negativními reakcemi třeba od lidí, kterým rakovina vzala jejich blízké, ale že někteří vůbec nepochopí účel mého vystoupení a za úvodní slova mě div neukamenují, tak to jsem ani trochu netušila.

V době, o které se zmiňuji na začátku, jsem neměla lehký život. Jen já a mé děti víme, jak to doopravdy bylo. My jsme si ty konkrétní situace prožily. Ti ostatní mohou vycházet jen z toho, co se doslechli, anebo si vytvořili vlastní domněnky na základě informací „ z druhé ruky“. Rodina je uzavřený celek a nikdo zvenčí nemůže pochopit to pravé dění, to co se opravdu děje za zavřenými dveřmi. Na venek, pro ostatní lidi i členy širší rodiny, to může působit zcela odlišně od skutečnosti.

Možná je to tím, že člověk, o kterém jsem mluvila na začátku svého vystoupení, už není mezi námi. Zemřel před rokem a půl. Vím, že se říká, že o mrtvých jen to dobré. Vnímám to tak, že si člověk má vybavit jen ty pozitivní věci, ale to neznamená, že automaticky zmizí i to zlé, co ten člověk napáchal za života. A kde byli ti, co mě dnes odsuzují, když jsem potřebovala pomoc, anebo potom on, když jsem od něj odešla? Dnes z jakési falešné solidarity nebo pocitu viny útočí na mě, když jsem řekla nahlas holou pravdu.

Někdo si rád vybijí zlost na slabých lidech, protože jsou sami slabí. Kdyby mé video pozorně vnímali až do konce, zjistili by, že já nejsem slabá. Už ne! Proto mi jejich slova plná zloby a nenávisti nemohou ublížit. Říká se „ať hodí kamenem, kdo je bez viny.“ A oni jím hodili po mě přesto, že mají spousty másla na hlavě a ve skříních nejednoho kostlivce. Vůbec na sobě nepracují a pořád se pachtí ve svých kalužích života. Já jsem se z té své kaluže zvedla a odpustila jsem všem. Odpustila jsem i sama sobě, abych se mohla posunout dál a zanechat za sebou minulost a s čistým srdcem a čistou myslí žít teď a budovat si budoucnost. Mám své sny a své cíle a tím můj život dostává smysl.

Přeji všem těm, co mají srdce a hlavu plné nenávisti a zloby, zášti a nepřejícnosti, aby se od toho všeho negativního oprostili a našli si své cíle a sny, protože jen tak budou šťastní a nebudou zbytečně ubližovat ostatním lidem.

Zlý člověk je nešťastný člověk. Pokud se setkáte s někým, kdo je na první pohled nepřející a zlý, je vlastně nešťastný a tak si neberte to, co dělá a říká osobně, a spíš se mu snažte pomoci. Samozřejmě, pokud vám na tom člověku záleží, pokud ne, tak si takového člověka vůbec nepouštějte do života. Jen vám to bude ubírat vaší vzácnou energii.

Mohlo by vás zajímat

Ivana Kolaříková

je vášnivá kuchařka, milovnice záhad a všeho nového, co nám život přináší

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..